Bravo Girl / MICHAELA SPRUŽINOVÁ

Výstava Bravo Girl výtvarnice Michaely Spružinové se dotýká jejího dlouhodobého zájmu, v němž pracuje s vlastním tělem, zejména pak těmi partiemi, které se tradičně těší největší pozornosti z hlediska posuzování ženské krásy. V nadneseném pohledu nahlíží až do jejich krajností, které ještě více umocňuje v rámci využívaných strategiích uměleckého ztvárnění v celé řadě podob, v nichž nachází vzácné spojnice v rámci vybraných materiálových charakteristik, s nimiž ve výsledku nabourává jejich zavedené stereotypní přijímání. Vytváří tak nové příběhy o kráse a skutečných tvarech, které v jejím originálním pojetí doslova narůstají do absurdních rovin a získávají na atraktivitě pohledu. Vystupuje doslova maskována před nelítostným přísným diktátem ideálu ze strany současné pop kultury. Všudypřítomné masáže na stranách různých módních časopisů se dotýká v instalovaných objektech na vlastním těle, které jsou přímo danou estetikou ovlivněny a ironicky ji v rámci zpravidla druhotně využívaného materiálu či odpadu ještě podtrhují.

Tento dlouhodobý výstavní projekt pracuje s konceptem vytváření nových site specific instalací a objektů, které jsou v některých případech adaptovány přímo na prostory galerie. Tím autorka nabízí ucelený pohled na zkoumanou tematiku. Diktát ideálu záměrně doslova přebíjí hmotou, kterou tělo žije a ještě ji zvýrazňuje v rámci užitých materiálů (sklo, latex) jako nositele informace rozšiřující pohled na vzniklé banální situace, které hravě zapojuje do souboje jejich tradičního pojetí a technologického vyznění. Namísto drahých surovin záměrně zpracovává již použitý materiál, střepy skla, které pečlivě vyskládává, a v nesmírně pracném a náročném postupu je posunuje do roviny unikátních objektů – tavených plastik, které se podobně rozcházejí s fenoménem dokonalosti a krásy, který je s nimi zpravidla spjat. Vzájemnou fúzí dvojice na pohled nesourodých zájmů ještě více zdůrazňuje smysl překračovat normy a vnímat absurdnost obrazů, kterými jsme svědky. Svérázný jazyk postavený na názorné tvarové podobnosti banálních předmětů a ženských křivek rozehrává důmyslnou hru paradoxů a rozšiřujících pohledů, kterých je více než potřeba. Ve spojitosti se sklem představuje výrazný autorský rukopis, které je zcela originální co do ideového pojetí i zpracování v materiálu.  

- text: MgA. Olga Staníková / foto: D.Pe

Fotogalerie stránky